3 Ekonomické výzvy pro Francii v roce 2019

Francie je moderní zemí a lídrem mezi evropskými národy. Prezident země Emmanuel Macron je zakladatelem levého středního útočníka! Strana a je nejmladším prezidentem od vzniku Páté republiky.Ekonomika země je diverzifikovaná a hlavními odvětvími jsou cestovní ruch, výroba a farmaceutika.

Francie je druhou největší ekonomikou na světě EU po Německu a také druhé nejlidnatější. Udržuje se však pomalu populační růst od poloviny 2000.

Francie se od roku 2008 potýká s vysokou nezaměstnaností finanční krize, stejně jako ostatní země EU.Ale ačkoli se nezaměstnanost od té doby u ostatních evropských zemí zlepšila, nadále ovlivňovala produktivitu a konkurenceschopnost Francie.

1. Vysoká nezaměstnanost

The Míra nezaměstnanosti ve Francii, i když se v posledních čtvrtletích zlepšuje, zůstává tvrdošíjně vysoká. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 zaznamenala Francie míru nezaměstnanosti 8,1%, což bylo lepší než 8,5% registrovaných ve třetím čtvrtletí a 8,8% zaznamenaných v období před rokem.

Francie má čtvrtou nejvyšší míru nezaměstnanosti mezi evropskými zeměmi. Hůře si vede pouze Itálie, Španělsko a Řecko.U pracovníků ve věku 25 až 49 let byla míra nezaměstnanosti v posledním čtvrtletí roku 2019 7,4%, což je zlepšení ze 7,9% registrovaných ve třetím čtvrtletí. Lépe se také vedlo pracovníkům starším 50 let. Jejich míra nezaměstnanosti byla 5,8%, ve srovnání s 6,3% dříve.

Trvale vysoká nezaměstnanost je zátěží pro francouzskou ekonomiku, protože sociální záchranné sítě, které musí ubytovat nezaměstnané, porostou a bude je podporovat menší část populace. Vysoká trvalá nezaměstnanost mládeže je obzvláště znepokojivá, protože brzdí rozvoj dovedností a akumulaci bohatství generace, která by měla v příštích desetiletích pohánět ekonomiku.

Macron plánuje v příštích pěti letech utratit 15 miliard eur za odbornou přípravu a plánuje reformou nezaměstnanosti zvýšit sankce proti nezaměstnaným pracovníkům, kteří si nehledají práci výhody.

Zdroj: Index lepšího života OECD.

2. Zaostávání konkurenceschopnosti

Francie zaznamenala oslabení své konkurenceschopnosti. Národ spustil a schodek běžného účtu za poslední desetiletí, což znamená, že Francie více dováží, než vyváží. V roce 2018 jeho běžný účet vykázal schodek 15,1 miliardy eur, což bylo o něco lépe než v roce 2017, kdy jeho schodek na běžném účtu činil 16,4 miliardy eur.

Banque de France přisuzovala zlepšení nárůstu obchodu se službami, který byl způsoben výzkumem a vývojem a službami profesionálního managementu. Francie však zaplatila více za energie, což vyvolalo tlak na běžný účet.

V roce 2013 Francie zavedla daňový kredit pro konkurenceschopnost a zaměstnanost (CICE), aby snížila mzdové náklady a pomohla francouzským firmám stát se konkurenceschopnějšími. V roce 2019 byla CICE vyřazena a nahrazena snížením příspěvků zaměstnavatele na programy sociální péče.

I přes nižší mzdové náklady mnoho francouzských výrobců nemůže najít dostatek kvalifikované pracovní síly, která by uspokojila poptávku, což brzdí růst. Vládní reformy učňovských oborů a odborné vzdělávání může v tomto ohledu pomoci. 

Kde Francie vidí zlepšení, jsou přímé zahraniční investice. Zatímco francouzské firmy bojují o získání podílu na trhu v zahraničí, zahraniční společnosti přitahuje podnikání ve Francii, která se od nástupu Macrona do funkce prezidenta stala přátelštější pro podnikání. V roce 2018 do země proudilo odhadem 37,3 miliardy USD přímých zahraničních investic, zatímco v roce 2017 to bylo 29,8 miliardy USD.

3. Pomalý růst

V prosinci 2019 Banque de France očekávala rok 2019 hospodářský růst přijít na 1,3%. Banka předpovídala růst růstu v roce 2020 na 1,1% a poté posílila v letech 2021 a 2022.

Banka uvedla, že zhoršení globální ekonomiky by mohlo mít vliv na růst, i když podpora by poskytla silná domácí poptávka. Inflace by v roce 2020 klesla na 1,1% při nižších cenách potravin a energií.

Za čtyři roky od roku 2016 do roku 2019 Francie přidala jeden milion nových placených pracovních míst, a to díky nižším nákladům na pracovní sílu a dalším pracovním reformám. Banka očekávala, že při dalším vytváření pracovních míst pomohou reformy mzdových daní, reformy dávek v nezaměstnanosti a odborná příprava.

V únoru 2020 Banque de France uvedla, že očekává pokles průmyslové výroby a obchodní aktivity ve většině sektorů v důsledku globálního šíření koronaviru.